 |
|
|||||||||
|
||||||||||
 |
|
|
|
Rozpracovaná stránkaUž asi rok slibuji, že napíšu něco o spřáhlech a věřte, že jsem to chtěl napsat opravdu krásně. Ale než to pořád odkládat, radši jsem prostě začal a zveřejnil rozpracovaný materiál, snad ho postupně dotáhnu k lepší podobě...Nejprve několik definic:Je dobře znát význam používaných termínů, aby bylo jasné, o čem se bavíme. Znění některých definic vychází z textů publikovaných v knize Průvodce po železnici (Nadas 1975), ale texty byly opraveny a doplněny. spřáhloje v podélné ose vozidla a slouží ke spojování kolejových vozidel. Přenáší tahové síly. U našich drah je běžným spřáhlem šroubovka. spřáhlo ústřední (též centrální)vznikne splynutím spřáhla se středovým nárazníkem. Dle obsluhy jsou ústřední spřáhla ruční, která vyžadují, aby zaměstnanec prováděl jejich spojování a rozpojování ručně (např. bosenské spřáhlo, tramvajové spřáhlo pražského typu apod.) a ústřední spřáhla samočinná (též automatická), která se spojují při jistém silovém dotyku samočinně (příklady viz níže). spřáhlo samočinné netuhéhlavy spojených spřáhel se nemohou vzájemně natáčet, ale mohou se vzájemně posunovat ve svislém směru. Zakotvení spřáhla na vozidle proto musí dovolit natáčení spřáhla kolem svislé osy. Tato spřáhla nedovolují samočinně spojovat vzduchová potrubí a elektrická vedení. Příkladem jsou světově nejvíce rozšířená spřáhla - ruské spřáhlo a klasické provedení amerického spřáhla. spřáhlo samočinné tuhévzájemný pohyb hlav spojených spřáhel není možný v žádném směru, a proto zakotvení spřáhla ,na vozidle musí dovolovat natáčení celého spřáhla jak kolem osy svislé, tak i vodorovné. Spřáhlo tohoto typu dovoluje samočinné spojení vzduchového potrubí i elektrického vedení. Příkladem jsou různá spřáhla používaná u jednotek osobní dopravy (Compact, Scharfenberg, +GF+ a další), ale i novější varianty amerického spřáhla, jakož i spřáhlo navržené UIC.
Pomocná rozlišení:spřáhla lehká a těžkáVětšina automatických spřáhel, se kterými se můžeme setkat u nás a na evropské síti vůbec, je použita na vozidlech osobní dopravy. Mají zjednodušit manipulaci se soupravami a tak se obvykle jedná o spřáhla tuhá, u nichž je využita možnost propojovat i vzduchová a elektrická vedení. Většina těchto spřáhel ale není schopna přenášet velké podélné síly, jaké se vyskytují v nákladní dopravě. Proto je řadím mezi spřáhla lehká. Těmito spřáhly se prozatím dále nezabývám. Naopak těžká spřáhla jsou navržena právě pro přenášení sil vyskytujících se v dlouhých nákladních vlacích. Velmi často jsou provedena jako netuhá, ale i v případech kdy jsou tato spřáhla řešena jako tuhá, se obvykle nevyužívá možnosti automatického spojování vzduchových a elektrických vedení. Zacházení s nákladními vozy je přece jen hrubší a složité spřáhlo by zbytečně prodražovalo údržbu. Na tato spřáhla se hodlám v dalším zaměřit podrobněji. spřáhlo americké a spřáhlo ruskéDvě světově nejvíce rozšířená spřáhla bývají prezentována pod různými jmény. Jsou to četné obchodní názvy, které mají platnost jen pro výrobky určité firmy, nebo jen pro určitou generaci spřáhel, nebo jsou to názvy vázané na určitou zeměpisnou oblast. U nás se tato spřáhla objevují málo a většinou jde jen o spřáhla jedné skupiny, takže ani nebyla nutnost nějak pojmenovávat rozdíly mezi nimi. Pro zjednodušení dalšího textu jsem se rozhodl tato dvě základní těžká spřáhla rozlišovat jednoduchým způsobem na spřáhlo americké a spřáhlo ruské.
Spřáhlo americkéStanice Bošice leží uprostřed polí. Z pohledu obyvatele rovin Polabí je to rovina náhorní. Tratě se odtud rozbíhají (rozbíhaly) do čtyř směrů. Všechny směry jsou poměrně náročné, kromě dráhy do Zásmuk sestupují ostatní koleje z polí kolem Bošic do údolí potoků a říček. Ale i trať do Zásmuk zpočátku mírně klesá... V Bošicích jsem vždy obdivoval nádražní budovu a to přestože mám rád klasické železniční stavby a tohle není typická nádražní architektura. Je to spíše taková "vila ze 30. let" a má pro mne své kouzlo.
Staniční budova
Spřáhlo ruské
Spřáhlo UIC
|
|
|
|
