 |
|
|||||||||
|
||||||||||
 |
|
|
|
Pražcepřehled letem (naším) světem Stránka o pražcích není příliš vyčerpávající, poskytuje jen jejich jednoduchý přehled. Hlavním smyslem stránky je ukázat modelářům cože to vlastně modelují. Tovární výroba modelového kolejiva vykazuje určité zavedené omyly, na které jsou všichni tak zvyklí, že si ani neuvědomují, jak tyhle věci vypadají doopravdy. Takže tu chci hlavně ukazovat fotografie, k nim komentáře a k tomu jen pár základních pravd. Pražce jsou podporami kolejnic. Kolejnice nesou a udržují jejich geometrickou polohu (rozchod atd.). Kromě toho musí mít i další vlastnosti, například elektrické (kvůli kolejovým obvodům). Pražce se ukládají do štěrkového lože (ukázky zde). Na více zatížených tratích se pražce dávají blíže k sobě (podrobněji o rozdělení pražců zde), případně se používají únosnější typy pražců. Normální pražce jsou příčné, zhotovené ze dřeva nebo betonu (předepjatého), méně běžné jsou pražce ocelové. Existuje ale celá řada dalších řešení, lišících se konstrukcí nebo použitými materiály. Na železnici se různé typy a materiály pražců běžně kombinují, v jedné koleji se mohou střídat různé (ale nikoliv zcela libovolně různé) pražce. Nyní podrobněji k jednotlivým typům pražců, které se používají u nás. Začínáme těmi nejběžnějšími.
Dřevěné pražceDřevěné pražce se vyrábějí převážně z tvrdého dřeva (buk, dub), méně z měkkého dřeva (borovice, modřín). Pražce se impregnují. Jakost pražce (použité dřevo, způsob impregnace, rok a místo výroby) jsou vyznačeny na pražcovém hřebu. Na koncích jsou pražce různým způsobem zpevněny proti praskání. Pražce se většinou dodávají nepředvrtané, vrtají se až při montáži koleje. Rozlišujeme pražce čtyřstranně řezané (kvalitnější, s obdélníkovým průřezem) a dvoustranně řezané (povalové - mohou mít na bocích výraznou oblinu danou povrchem kmene stromu). (Současná SŽDC již povalové pražce nezná.) Výhybkové pražce jsou vždy čtyřstranně řezané a mohou být různě dlouhé až do 4700 mm. Zvláštním případem jsou mostnice, které se používají především na ocelových mostech bez štěrkového lože.
Kdo nad touto tabulkou nechce moc přemýšlet, ať si pamatuje, že normální pražec má rozměry cca 150 x 260 x 2600 mm a váží kolem 80 kg. To platí u nás, zatímco ve světě, především v tom exotičtějším, se používají i jiné rozměry.
nástup betonuBetonové pražce se u nás začaly používat nikoliv proto, že by byly lepší, ale aby se šetřilo dřevem. Cílem nebylo dřevo zcela nahradit, jen snížit jeho spotřebu. I když se někdy argumentovalo zvýšením životnosti, nejstarší betonové pražce byly často podstatně horší než dřevěné. Úkolem betonu bylo nahradit milióny dřevěných pražců v těch nejběžnějších provozních situacích. Na tratích osmdesátých let se pražce z různých materiálů kombinovaly. V běžné koleji byly pražce betonové, ale jakmile nastala sebemenší složitost (výhybka, most, prudký oblouk, nebo cokoliv přimontovaného ke koleji), tak byly vystřídány pražci dřevěnými (obrázky k tomuto tématu najdete zde). Druhá fáze zavádění betonových pražců přichází v devadesátých letech. Kvalita stavební výroby se podstatně zlepšila, do výroby přicházejí nové pražce B91S. Snaha o zvyšování rychlosti si žádá vyšší přesnost geometrie koleje. Najednou beton začíná předčit dřevo. Začínají se vyrábět betonové pražce pro výhybky, při rekonstrukcích mostů se dává přednost průběžnému štěrkovému loži. Dřevěné pražce mají stále menší uplatnění. Podobně to probíhalo i jinde ve světě, s tou vyjímkou, že tam kde mají hodně dřeva, tak první fázi vynechali. Například v Severní Americe se ve 20. století betonové pražce používaly jen vzácně a větší uplatnění nacházejí až v posledních letech. Betonové pražceBetonové pražce se vyrábějí z předpjatého betonu. V pražcích jsou zabetonovány vložky pro upevnění vrtulí (pražce se nevrtají). Existuje mnoho (na první pohled často obtížně rozlišitelných) typů betonových pražců. Zvláštním případem jsou betonové pražce dělené. Důležitým (přitom nenápadným) rozlišením je, jak je upravena plocha pro uložení kolejnic. Pokud je tato plocha vodorovná, musí se použít klínové podkladnice, tak jako na dřevěných pražcích (takové jsou např. pražce SB5 a SB6). Pokud je tato plocha skloněná, použijí se ploché podkladnice (takové jsou pražce PB2 a SB8 se sklonem 1:20). Nověji používané pražce B91S jsou upraveny pro bezpodkladnicové upevnění a sklon úložné plochy mají podle současných zvyklostí zmenšený na 1:40. Betonových pražců existuje ve světě nepřeberné množství typů, několik příkladů zajímavých betonových pražců ze zahraničí je na samostatné stránce.
Současným pražcem našich drah je typ B91S. Zavádí se od devadesátých let, první pražce se objevily v době, kdy běžely první opravy tratí začleněné do programu "koridory". Zpočátku se s nimi šetřilo, používaly se jen na těchto stavbách a ve stanicích se dávaly jen do průjezdných kolejí, dnes se již běžně používají pro všechny koleje a tratě.
Betonové pražce dělenéZ hlediska svislé nosnosti je střední část pražce úplně zbytečná. Od této myšlenky je jen krok k pražci sestávajícímu ze dvou betonových kostek spojených nějakým lehčím nosníkem. Úspora hmotnosti (a betonu) je obrovská, výroba je zhruba stejně složitá a je tu ještě jedna veliká výhoda. Dělený pražec má čtyři čelní plochy a vykazuje tedy podstatně vyšší příčnou stabilitu. Jenomže je tu také jedna nevýhoda. Spojovací nosník (většinou trubka nebo ocelový profil tvaru T nebo L) se může snadno ohnout, čímž se poškodí vzájemná geometrická poloha obou kolejnic. U nás tato nevýhoda převážila a dělené pražce se přestaly používat. V traťových kolejích postavených s dělenými pražci, byly později některé pražce (řekněme každý pátý) vyměněny za celistvé, které pojišťují stabilitu geometrie. Jinde ve světě (např. ve Francii a Španělsku) se nedali odradit a používají dělené pražce dále. Na širokém rozchodu je úspora ještě výraznější.
Ocelové pražceOcelové pražce se u nás zaváděly spolu s betonovými v rámci nástupu nových materiálů, které nahradí "zastaralé" dřevo. Později se ale od jejich používání upustilo, pravděpodobně hlavně z cenových důvodů. Velkou nevýhodou je jejich vodivost, která znemožňuje jejich použití v kolejových obvodech. Mám dojem, že byly i nějaké problémy s jejich podbíjením. Ve srovnání s betonovými pražci mají naopak výraznou výhodu v nižší hmotnosti. Běžně se u nás používaly ocelové pražce standardní (pro koleje) i ocelové pražce výhybkové. Vyráběly se také ocelové pražce s úpravou pro upevnění ozubnice. V poslední době se ocelové pražce ve světě znovu šíří (i jejich izolační stav byl nějak vyřešen), ale k nám tento trend zatím nepronikl, snad s vyjímkou pražců tvaru Y.
|
| ||||||||||||||||||||||||||
|
|
