g
Kolejivo srovnání

 

 

Srovnání modelového kolejiva pro velikost N - 1: 160

Atlas, Peco, Roco

Srovnání jsem zpracoval u příležitosti prvních dojmů z nově dovezeného a na první pohled špičkového kolejiva Atlas. Do srovnání jsem vedle Atlasu zařadil kolejivo Peco, které zde již řadu let nabízím a propaguji a ještě také Roco, které je u nás hodně rozšířené a přinejmenším z provozního hlediska je kvalitní.


Účastníci našeho srovnání: Atlas, Peco a Roco (zdola nahoru).

srovnání rozměrů kolejiva různých výrobců s realitou ČSD (též USA a další poznámky)

výrobce - provoz Atlas

Peco

Roco

ČSD

ČSD / 160

USA USA / 160

srovnávaná kolej

č.kat. 2000 SL-300F ?

kolejnice R65, běžné dřevěné pražce, rozdělení pražců c, d a e

jen pár hodnot, co jsem někde vyšťoural
délka kolejnice [mm]

762

914 731
pražce [mm] 762 914 731
pražce [ks] 226 200 150

výška kolejnice

[mm]

1.45

2.15 / cca 1.5

2.05

180

1.125

   

šířka hlavy kolejnice

[mm]

0.7

0.5

0.75

70

0.44

   

šířka paty kolejnice

[mm]

1.5

1.35

1.45

150

0.94

   

výška koleje (včetně pražce)

[mm]

2.6

3.3

3.7

- -    

šířka pražce

[mm]

1.6

1.8

1.8

250

1.6

229 1.4

délka pražce

[mm]

16.3

16.3

16

2600

16.25

2591 16.2

výška pražce

[mm]

1.15

1.8

1.65

150 pražec

0.94

178 1.1
240-260 mostnice 1.5-1.6    

počet pražců na 100 mm koleje (skutečnost ČSD na 1000 m)

[ks]

30

22 20.5

c: 1500 ks/km*

24

např.: 3000 ks/míli (B&M) 30

d: 1650 ks/km*

26.5

e: 1850 ks/km*

29.6
rozteč pražců [mm]

3.4

4.6

4.9

545 - 675* 3.4 - 4.2 cca 540 3.4

výška prostoru pro okolek

[mm]

1.0

1.1

1.3

- - - -

cena na metr koleje, bez spojek, v roce 2009

[Kč/m]

cca 131,-

92,-

?

- - - -

Poznámky: *) Podle významu a únosnosti koleje se používají různá rozdělení pražců podrobněji je to zpracované na samostatné stránce.

Pro srovnání byly použity tvarovatelné koleje, rozměry jsem měřil sám, rozměry kolejiva ČSD jsou z technického průvodce [43]. U koleje ČSD byly vybrány typické rozměry dřevěných pražců (rozměry se trochu liší podle provedení). Rozměry amerických pražců jsem vyslídil kdesi na internetu a uvedené hodnoty vypadají důvěryhodně a reprezentativně. Snažil jsem se zjistit také rozměry britských pražců, ale nenašel jsem hodnověrné údaje (dokonce jsem psal dotazy do Británie, ale neúspěšně). Jisté je jen to, že britské pražce jsou tenčí (125 mm). Ceny ve srovnání jsou podle mého ceníku.

komentáře

parametr komentář
výška kolejnice Výška kolejnic musí být ve velikosti N vždycky poněkud nadsazena, proto jsou z tohoto pohledu nejmodelovější koleje s nejnižším profilem. Atlas má kolejnice 1.45 mm vysoké, Peco má sice celý dvoupatý profil 2.15 mm vysoký, ale viditelná část je vysoká cca 1.5 mm (nejde to sice moc dobře měřit, ale výrobcem deklarovaných 1.4 mm to rozhodně není). V tomto parametru vítězí tedy Atlas, který na pohled stejného výsledku jako Peco dosahuje modelovějším způsobem.

Výška kolejnic je nejsledovanějším (a pro mnohé jediným) parametrem pro srovnávání kolejiva. Není to sice úplně neoprávněné, protože výrobci s modelovější výškou kolejnic se většinou více snaží i v ostatních směrech, ale ani na ty ostatní věci by se zapomínat nemělo. Ve velikosti N je nyní módou dělat koleje "code 55", tj. s kolejnicemi 1.4 mm vysokými (přesná hodnota je 1.397 mm), ale jak je vidět, tak tuto hodnotu málokdo dodržuje. Celou záležitost totiž silně limituje následující parametr.

výška prostoru pro okolek Tady nejde ani tak o modelovost, jako o to, jestli po koleji projedou všechna vozidla z vaší sbírky. Pokud používáte jen modelová dvojkolí s nízkými okolky, nemusíte nad tímto parametrem až tolik přemýšlet, ale jestli doma chováte jako vzpomínku na mládí vagónky Piko, dejte si pozor. Dvojkolí Piko mají okolky až 1.1 mm vysoké a přestože přebývá "jen" jedna desetina, na koleji Atlas zřetelně drncají. Na koleji Peco projedou tak - tak (ale třeba na výhybkách Peco už si občas ťuknou), takže jedinou jistotou je v tomto směru kolej Roco, s kolejnicí o stupeň větší a vývojově o generaci starší.

Na koleji Atlas bohužel poskakují i mnohé současné evropské modely. Při testování nově vyrobených vozů vzatých z obchodu projížděly hladce pravé Fleischmanny, většinou i vozy ex Roco. Zato vozy Minitrix poskakovaly po upevňovadlech (stav 2010). To je velká škoda, protože rozhodující - ani ne desetiny, jako spíše setiny milimetru - budou bránit většímu rozšíření tohoto skvělého kolejiva.

Nicméně je Atlas nutno pochválit Atlas. Z 1.45 mm výšky kolejnice byl celý milimetr ponechán pro okolek a jen 0.45 mm zbylo pro patu kolejnice a nesmírně jemná upevňovadla. Kupříkladu srovnávané Peco, které má kolejnici upevněnou úplně jinak a o upevňovadla se nemusí valně starat, dosáhlo výsledku jen o jednu desetinu lepšího.

šířka hlavy kolejnice I tato hodnota musí být z provozně technických důvodů nadsazena. Normy sice cosi říkají, ale hledání optimální hodnoty je námět na vědeckou práci. Já bych za rozumný kompromis pro velikost N považoval hodnotu kolem 0.6 mm. Z čistě modelového hlediska je ale vítězem v této kategorii Peco.
šířka paty kolejnice Také tato hodnota bývá nadsazená, jednak proto, aby měla kolejnice za co držet, jednak proto, aby byl zachován jakýsi poměr s ostatními rozměry kolejnice. Nepřekvapí, že modelové hodnotě je nejblíže Peco, kde je kolejnice připevněna jinak.
barva kolejnice Skutečné kolejnice jsou rezavé, s kovově lesklou jízdní plochou na temeni pojížděných kolejí. Modelové kolejnice se dnes dělají skoro výhradně z pakfongu a tak mají barvu stříbřitě bílou, lehounce dožluta a to po celé ploše. Jako barva jízdní plochy to vyhovuje výborně, na ostatním povrchu kolejnic by se s tím mělo něco dělat. Jsou na to různé metody, přípravky, udělátka. I hodně dobří modeláři to často zanedbávají a taky se to dá vydržet. Kategorie zůstává bez vítěze.
upevňovadla Ve větších měřítkách se výrobci pokoušejí napodobit tvar jednotlivých součástek, ale ve velikosti N jde o jediné: udělat to co nejmenší. Přitom ale musí kolej držet bezpečně pohromadě. Peco má kolejnici upevněnou jinak a tak na velikosti upevňovadel z tohoto hlediska nezáleží. Upevňovadla Peco dokonce vůbec nezasahují nad patu kolejnice a to vypadá podivně. Za vítěze tedy vybírám Atlas, který má nejmenší upevňovadla, která přitom nad patu kolejnice zasahují (obrázky jsou níže na stránce).
rozdělení pražců Skutečná železnice sice používá různá rozdělení pražců, ale výrobci modelů by měli v první řadě modelovat nejběžnější svršek, tedy s roztečí pražců kolem 60 cm. Ve větších modelových velikostech tomu tak většinou i je, ale ve velikosti N je správné rozdělení pražců stále spíše vyjímkou. Výrobci možná šetří na formách, jiný důvod mne nenapadá. Všechna kolejiva N vypadají podobně (špatně). Vyjímkou je Atlas - jeho kolejivo je z tohoto pohledu jednoznačně nejlepší, či přesněji řečeno jediné správné.
délka pražce Není žádný důvod tento rozměr nedodržet a všichni výrobci ho opravdu víceméně dodrželi. O vítězství se dělí Atlas a Peco, kteří jsou požadované hodnotě přece jen blíže. Známe ale i kratší pražce (2500 mm) takže ani kratší délku u značky Roco nemusíme považovat za chybu.
šířka pražce Také tuto hodnotu výrobci tradičně nadsazují, technologickým důvodem může být snaha zabránit přílišnému ztenčení materiálu v prostoru pod upevňovadly. Dělá to ale i Peco, které má kolejnice upevněné jinak. Pravým důvodem je tedy spíše snaha zamaskovat mohutnějšími pražci jejich nedostatečnou hustotu, jak již bylo naznačeno výše. Z pohledu ČSD je překvapivým vítězem Atlas, který rozměr splnil perfektně. Americké pražce by měly být ještě o fous štíhlejší, ale možná, že právě kvůli technologickým důvodům, si Atlas na nižší hodnotu netroufl.
výška pražce Výška pražce není pro modeláře příliš důležitá, protože ve správně zaštěrkované koleji není vidět. Je dobrým zvykem dělat pražce se čtvercovým průřezem, který odpovídá mostnicím. Mostnice totiž naopak vidět bývají a tak pokud trať vede přes ocelový most, je vzhled ideální. Pražce čtvercového průřezu má například Peco, ale rozměry jsou trochu nadsazené. Určitou nevýhodou řešení s mostnicemi ale je, že se z takových pražců nedají přesvědčivě modelovat skládky pražců, přepravy kolejových polí a podobné scény, kde výška pražce přece jen vidět je. Pak je potřeba hledat kolejivo, které je nejblíže skutečné hodnotě, a to je Atlas.
barva pražce Skutečné pražce jsou hnědé, velmi tmavé (viz zde). Výrobci modelového kolejiva to dříve zanedbávali a dělali pražce černé. V poslední době se to změnilo, ale namíchat tu správnou hněď není vůbec snadné. Nedostatečně tmavá barva vypadá divně. Výběr nejlepšího je v této kategorii velmi subjektivní (viz obrázky níže), ale u mne vyhrává barva pražců Peco.
povrch pražců Kdo si někdy prohlédl skutečný pražec, ví, že jeho povrch je buďto zcela hladký, nebo potlučený od těžkého zacházení, nanejvýš ještě rozpraskaný, ale rozhodně tu nejsou vidět žádná léta a struktura dřeva. Přesto platí mezi výrobci úzus tuto strukturu na pražcích napodobovat. Nejmodelovější jsou potom ty pražce, které mají tuto kresbu nejjemnější. Mezi srovnávanými značkami v tomto směru vítězí Atlas.
odolnost koleje Tento parametr nesouvisí s modelovostí, přesto je velmi důležitý. Favorit našeho modelového klání, kolej Atlas, rozhodně nepatří do neopatrných rukou. Našla by se jistě kolejiva ještě bytelnější, ale mezi dobrými modely je nejodolněji udělané Peco.
výška koleje Výška koleje závisí na hodnotách prodiskutovaných výše a z modelového hlediska má význam jen tam, kde je vidět (opět jsme u přepravy kolejových polí a vyhrává Atlas). Z praktického hlediska má ale značný význam při propojování kolejiva různých značek. Vyrovnat výšku temene kolejnic je velmi důležité (přitom zcela jednoduché). Rozdíl hodnot výšek koleje nám udává tloušťku potřebné vyrovnávací podložky.
propojitelnost Mnozí mašinkáři mají obavy ze spojování kolejiva různých výrobců a dožadují se mezikusů a přechodových kolejí. Většinou si přitom lze poradit zcela triviálně. Nepřijde-li jiný nápad, nemusí se kolejnice spojovat vůbec, stačí obě strany dobře a pěkně proti sobě připevnit k podkladu. Elektrické propojení obstará drátěná propojka nebo paralelní napájení obou úseků. Velmi důležité je vyrovnat výšku temene kolejnic (viz výše). V této kategorii vítězí všichni.
vizuální slučitelnost Technicky se sice dá propojit ledacos, ale ne na všechno se potom dá taky koukat. Dráha sice používá různé typy kolejnic, pražců a dalších dílů a také různá rozdělení pražců a to všechno ještě v různém stádiu omšelosti, ale přece jen to má trochu jinou variabilitu než jaké dosahují výrobci kolejiva. Něco k sobě jde a něco ne (viz obrázek níže). Posoudit si to budete muset sami, občas může pomoci patina. A v některých případech se možná raději přidržíte známého principu "v chybě na začátku učiněné je třeba důsledně setrvávat a pokračovat až do konce".

obrazový doprovod ke komentářům

k otázce barvy pražců:


Nejlepší pražcovou barvu má podle mého mínění kolej Peco (uprostřed). Pražce Atlas (vlevo) mají také obstojnou barvu, ale jsou přece jen světlejší. Barva Roco (vpravo) je příliš čokoládová. To snad už byla lepší ta černá, ze které Roco lisovalo pražce v minulosti.


Stačí jiný úhel pohledu a jiné osvětlení a hned se nám rozdíly stírají. Při pohledu na horní plochu pražců to bude ještě méně nápadné a po zaštěrkování ještě méně.

o upevňovadlech:

Kolej Roco je o generaci starší a je to na ní vidět. Má upevňovadla největší a s nejvíce (největšími) detaily. Protože jsou ale nadsazené úplně všechny rozměry (kromě rozchodu), tak to ani není příliš nápadné.

Upevňovadla Peco vůbec nezasahují nad patu kolejnice a to vypadá docela divně. Na vnitřní straně kolejnic je to nezbytné kvůli zachování prostoru pro okolek, na vnější straně to nejspíš přináší určité technologické zjednodušení při výrobě. Peco nám takto přiznává, že jeho kolejnice drží na pražcích "jinak". A když už jsme u tohoto detailu, tak bych ještě poznamenal, že pražce mají zbytečně zaoblené hrany. Ostré hrany na koncích pražců ostatních srovnávaných kolejí vypadají lépe.

Upevňovadla na koleji Atlas jsou nejmenší, přesto funkční. Kromě naznačení podkladnic na nich nejsou žádné detaily a to je spíše dobře než špatně. Na obrázku je také vidět, že konce pražců Atlas jsou trochu propadlé, což svědčí o špatném průtoku plastu do této části formy - Atlas by s tím měl něco udělat

k problematice vizuální slučitelnosti:


Co říkáte, mohla by takhle vypadat dvoukolejka? Snad radši ne. Vlevo je kolej Peco vpravo Atlas. Atlas je opravdovou modelovou kolejí, většina ostatních značek odpovídá spíše modelové velikosti TTm. Ještě hůře dopadá srovnání v případě výhybek - příslušný obrázek hledejte na této stránce.

závěr a doporučení

Pokud vaše vozidla vyhovují z hlediska výšky okolku, je vítězem srovnání jednoznačně kolej Atlas. Pokud bychom se rozhodovali jen podle vzhledu tvarovatelných kolejí, není vůbec nad čím váhat.

jenže

Kolejivo si vybíráme komplexněji a ohlížíme se především po dostupných výhybkách. No a tady narážíme na dva problémy. Především je to vzhled výhybek Atlas, které vypadají příliš americky (více o odlišném vzhledu amerických výhybek zde). Dalším nedostatkem je, že Atlas nevyrábí dvojitou křižovatkovou výhybku (angličana).

nápad

Pražce na výhybkách je možné ořezat do evropštější podoby. Americké pražce jsou stejné nebo delší, takže je co řezat. V případě většího zájmu by bylo možné dokonce nechat udělat nějaké ostřihovadlo a upravené výhybky nabízet s malým příplatkem.

Informace o aktuální nabídce kolejiva pro velikost N naleznete v ceníku kolejiva Atlas 1.5 mm a v ceníku kolejiva Peco 1.5 mm.

nahoru
O velikosti N
modely ČSD
Evropské N
Britské N
Americké N
Kontejnery N
Automobily N
Peco
Kolejivo srovnání
Korkové lože
Ceník dvojkolí
Ouklice
Peklov
Kácov
Borkovice
Zababov
Podbrezová
Líšeň
Bujanov
UP & SF
Tramvaje N
Úzkokolejky Nm

 

 

Home ] O velikosti N ] modely ČSD ] Evropské N ] Britské N ] Americké N ] Kontejnery N ] Automobily N ] Peco ] [ Kolejivo srovnání ] Korkové lože ] Ceník dvojkolí ] Ouklice ] Peklov ] Kácov ] Borkovice ] Zababov ] Podbrezová ] Líšeň ] Bujanov ] UP & SF ] Tramvaje N ] Úzkokolejky Nm ]

 
Send mail with questions, orders or comments to our address - Komentáře, objednávky, otázky a jiné zprávy posílejte na některou z našich adres.