První železnice, která se svou velikostí blížila tétéčku se objevila roku
1945 ve Švýcarsku. Wesa má ale rozchod 13 mm..
Švýcarská vozidla, ke kterým patří Re 4/4 byla doplněna menším mezinárodním
programem, inspirovaným nejen okolními státy, ale také USA.
Re 4/4 SBB-CFF.
Tady začínají dějiny velikosti TT. Zde byly stanoveny základní parametry,
které pak ostatní výrobci mnoho let nerespektovali.
Svatý oheň po celou cestu.
Stavebnice nákladního vozu.
Snad jediné tříkolejnicové tétéčko se vyrábělo ve Stuttgartu od roku 1947.
Později byla tato železnice vyráběna pod značkami Europa a ještě
později Niklaus Spelwarenvertrieb a to asi tak do roku 1953, kdy výroba
skončila.
Rokal.
Rokal.
Britské TT ("3mm scale").
Boadicea.
Triang TT.
Dederónská klasika.
Prvními lokomotivami byly řady 23 a 81 DR. Ty pak zůstaly v prodeji po
desítky let, navenek jen s minimálními změnami. Jejich nejstarší provedení z
počátků výroby se pozná podle nebarvených, kovově lesklých nárazníků a
nebarveného kovového hlavního rámu.
Málo známé počátky velikosti N. Strkací vláčky s rozchodem 8 mm nabízel Lone
Star již v 50. letech. Měly spřáhla typu čep - očko a inspirovaly se britskými
železnicemi. (Vystavené koleje ale patří až k následujícímu období.)
Od roku 1960 přešla výroba k elektrickému pohonu, rozchodu 9 mm, měřítku
1:152 a jinému provedení spřáhel. Nabídka byla rozšířena o americký sortiment.
První americké eNko.
Původní spřáhla na nejstarších modelech řady "Arnold Rapido 200".
Vůz vlevo má přechodové spřáhlo "s čučkem", které lze spojit jak s původními
spřáhly (vůz vpravo), tak se standardními spřáhly podle NEM 356.
Průkopník velikosti N.
4 generace lokomotiv řady V 200 / 221 DB od Arnoldu, každá jiná.
V Americe výrobky Arnold krátce distribuovala firma Revell pod značkou Revell Rapido.
Firma Herr vyráběla železniční modely měřítek TT a H0m v letech cca 1961-1965
(spíše o něco déle) ve spolupráci (a s využitím dílů) Zeuke. Poté se výroba
omezila na automobily H0, které se ale prodávaly pod značkou Espewe.
Zajímavé strkací vláčky tak trochu mimo hlavní směr vývoje. Měřítko bylo
1:143.
Novinkami roku 1964 se provedení výrobků přiblížilo standardům velikosti N.
Další železniční novinky ale nepřišly a výroba vláčků byla ukončena v roce 1966. Značka Majorette se dále věnovala
jen autíčkům.
První pokus o velikost TT u firmy Roco nastal počátkem 60. let - nedá se moc
zjistit, kdy přesně, v žádném katalogu z té doby se tyto výrobky nevyskytují (Roco
do té doby vyrábělo jen plastikové modely tanků a vojenské techniky).
První vláčky TT byly vyrobeny podobně jako ty tanky - všechny díly z plastu,
konstrukce ne příliš bytelná. Působilo to dojmem nedokončeného vývoje. Roco
zjevně zatím nemělo součástky na zprovoznění - motory, převody,
elektroinstalaci, ale ani dostatečně funkční spřáhla a dvojkolí. Firma ale
přehodnotila své plány a pokračování vývoje velikosti TT zastavila. O několik
roků později začala vyrábět (již funkční) modelovou železnici na sousedních
rozchodech.
Původní spřáhla na vozech Minitrix.
Minitrix.
Minitrix - americké a britské modely.
Roku 1967 začala v USA (tehdy významná) modelářská firma Aurora
nabízet elegantní dárkové kazety se značkou Postage Stamp
Trains. Jejich obsahem byly lokomotivy Minitrix a vozy Roco (zespodu
označené jako "Trix Austria"). Značka měla krátké trvání, ale zásadně ovlivnila
rozšíření velikosti N ve světě.
Piko - východoněmecký výrobce, který má nezpochybnitelné zásluhy na rozšíření
velikosti N u nás.
Nejstarší výrobky měly zobáčková spřáhla britského typu.
Vrcholem produkce Pika byla lokomotiva ř. 55 DR (zde jako řada 040 D SNCF).
Swisstoys byla (spíše malosériová) výroba vozů podle švýcarských předloh.
Velikost N se podle dostupných pramenů dělala již od roku 1964.
Kato - jeden z největších světových výrobců modelové železnice - začínal pod
názvem Sekisui.
Kato vyrábí modely japonské (zde) evropské a americké (na předchozím obrázku).
Italská Lima se zaměřila na levnou výrobu ve velkém. Její výrobky neměly
pověst kdovíjaké kvality, ale ve své době patřila k největším výrobcům modelové
železnice na světě. Vyráběla modely evropské, britské i americké a jako snad
jediný výrobce mimo Asii také jednu japonskou jednotku.
Dokladem úsporných řešení Limy jsou lokomotivy s jedinou hnanou nápravou.
Takové se vyráběly jen v samých počátcích výroby, pozdější lokomotivy měly jeden
hnací povozek. Ani nejnovější lokomotivy Lima z 80. let nedostaly dva hnací
podvozky.
Také Lima používala zpočátku svoje vlastní spřáhla. V jejím případě šlo o
zmenšeninu klasických spřáhel velikosti H0.
Peco pro velikost N vyrábělo dlouhá léta jen britské nákladní vozy (a
špičkové kolejivo pro celý svět).
Britské nákladní vozy z období "velké čtyřky".
Funkční modelovou železnici na rozchodu 9 mm dodávalo Roco již od roku 1965,
byla to ale úzkorozchodka H0e. Opravdové eNko přišlo až roku 1967. Expozici
značky Roco jsem ale dost odbyl.
Francouzská lokomotiva v popředí zůstávala po mnoho let jediným modelem
jiné než německé (přitom evropské) parní lokomotivy ve velikosti N.
Bachmann se stal po firmě Kato dalším výrobcem velikosti N, který sídlí mimo Evropu.
Byl to první výrobce se sídlem v Americe, výroba ale probíhala v Hong-Kongu.
Také značka Fleischmann byla na výstavě dost odbyta.
Firma Kadee vyráběla
díly pro velikost N od 60. let, kompletní vozy až od roku 1972. Značka Micro-Trains
(též MTL) se jako samostatná firma od Kadee oddělila v roce 1990. Výrobu
velikosti Z zahájil v USA Nelson Gray v roce 1978 (tedy již mimo období naší
výstavy) a později přešla také pod značku Micro-Trains.
Značku ovšem na výstavě zastupovaly jen novější výrobky - z 90. let a
pozdější.
K dispozici jsem
měl jen velice málo modelů a ještě jsem je nestihl nainstalovat,
Mehanotehnika tedy nakonec byla vynechána.
Röwa vyráběla špičkové modely ve velikostech N, TT i H0 a krátký čas také
pokračovala ve výrobě značky Rokal.
Špičkové modely měly velmi pozoruhodné krabičky, kde vozidla stála na
plastových kolejích.
Velikost TT Röwa obohatila o jediný vůz.
Röwa.
Grahamfarish je britským národním výrobcem modelové velikosti N. Jde o
britské N, které zachovává rozchod 9 mm, ale pracuje s měřítkem 1:148.
Modely z období "velké čtyřky".
Grahamfarish.
Za značku Märklin,
která přivedla na svět ještě menší měřítko Z a tím uzavírá období, kterému
se věnuje naše výstava, byly vystaveny jen modely z novější doby, žádné
historické kousky nebyly k dispozici. Výstavka Märklin byla rozebrána ihned
po skončení výstavy, takže se fotografování nedočkala.
Španělské eNko.
Španělé vyráběli velikost N také ve tříkolejnicovém provedení.
Tříkolejnicová výhybka Ibertren 3N.
Na rok 2020 se
očekávalo, že zase nějakou výstavku vytvořím. Chtěl jsem rozpracovat některé z výše zmíněných značek
do podrobnější podoby, ale stanné právo výstavy ruší.
