|
|
Motorová lokomotiva EMD SD80MAC předloha Konstrukce lokomotiv SD80MAC vyšla z typu SD70MAC a měla uspokojit poptávku po ještě výkonnějších strojích. Pohání je dvacetiválcový motor o výkonu 3729 kW (5000 koní). Dva prototypy označené EMDX 8000 a 8001 byly vyrobeny v roce 1995, po nich následovala série 28 lokomotiv pro Conrail (CR 4100 - 4127). Conrail předpokládal další dodávky těchto výkonných strojů, druhá třicetikusová série byla dokonce objednána. Mezitím bylo ale rozhodnuto o zániku Conrailu, resp. o jeho rozdělení mezi CSX a NS. Nástupnické dráhy neměly zájem o zvyšování počtu typů lokomotiv, které provozují a tak byla objednávka dodatečně změněna na typy SD70 a SD70MAC. Conrail ještě před svým zánikem převzal prototypové lokomotivy EMDX (u Conrailu označené CR 4128 a 4129), poté všechny lokomotivy převzala společnost CSX. Další zájemci o SD80MAC se neobjevili a tak se celkový počet vyrobených lokomotiv zastavil na třicítce. Na typ SD80MAC vývojově navazují lokomotivy SD90MAC. Tvar skříně obou lokomotiv se liší jen v detailech, lokomotivy mají stejné hlavní rozměry. Lokomotivy měří bezmála 24.5 metru a jsou tak nejdelší mezi současnými (2003) americkými nákladními lokomotivami. model Kato Firma Kato uvedla SD80MAC na trh v roce 2001 současně s modelem SD90MAC. Je třeba ocenit, že si Kato při výrobě nástrojů neusnadnilo práci zanedbáním rozdílů mezi oběma jinak velmi podobnými lokomotivami, a to přesto, že typ SD80MAC nedosáhl velkého rozšíření. Model Kato je skutečně velice pěkný a do detailu zpracovaný. I ve velikosti N zaujme lokomotiva svojí mohutností, model měří přes čela plošin více než 15 cm. Má plastovou skříň, uloženou na kovovém rámu, vertikálně rozděleném na dvě elektricky izolované poloviny. Pohon zajišťuje pětipólový motor se dvěma setrvačníky. Poháněna jsou všechna dvojkolí, kola jsou černěná. Lokomotiva má klidný chod, ale při plném napětí jede zbytečně rychle (typická vlastnost modelů Kato). Lokomotiva má přípravu pro vložení digitálního dekodéru. Skříň lokomotivy má velice pěkně propracované detaily, pod mříží střešních ventilátorů jsou vidět ventilátorové lopatky. Na maskách podvozků lze rozeznat jednotlivé články řetězů podchytek. Tabulky s čísly lokomotivy a čelní madla si na vozidlo doplňuje modelář. Doporučuje se tyto drobné díly přilepit vteřinovým lepidlem. Kvalitní provedení nátěru a popisů patří ke standardům výrobků Kato. Lokomotiva je opatřena modelovými spřáhly Kato, kompatibilními se spřáhly Magne-Matic firmy Micro-Trains (spřáhla nejsou z výroby osazena rozpojovacími trny, ty jsou k lokomotivám přikládány v pytlíčku). Pro provoz na kolejištích s malými poloměry oblouků (snad 250 mm a méně) je spřáhla možné vyměnit za provedení s delším dříkem (ta jsou k lokomotivě přiložena). Spřáhla je také možné snadno zaměnit za typ Micro-Trains 2004 (nebo delší Micro-Trains 2001 pro provoz na poloměrech do 305 mm). Modely se prodávají v nátěrech Conrail a CSX, vždy několik různých čísel od každého barevného řešení. Jiné dráhy tyto stroje nemají.
Podrobnější hodnocení modelu (z něhož jsem zde trochu čerpal) přinesl časopis Model Railroader v září 2001.
o vzhledových rozdílech mezi SD80MAC a SD90MAC
Další vzhledový rozdíl mezi oběma typy lze pozorovat uprostřed délky bočnice dlouhého představku, kde mají lokomotivy jiné členění dvířek motorového prostoru. I tento detail je u modelů Kato respektován. Informace o aktuální nabídce lokomotiv a o jejich cenách naleznete v ceníku amerických modelů velikosti N. |
|
|