 |
|
|||||||||
|
||||||||||
 |
|
|
|
Rozdělení pražců v kolejiČSD, osmdesátá léta Při tvorbě této stránky vycházím z technického průvodce [43], který vyšel v roce 1980 a ze svých, současných (2009) měření. Výsledky nejsou v rozporu s 30 let starým průvodcem, většinou jsem měřil koleje, které nejsou úplně nově položené, a pak, tyhle věci se příliš nemění. Měření mají hlavně ukázat, že skutečnost koreluje s tímto technickým průvodcem, aby modeláři věřili, že koleje vypadají opravdu tak, jak je v průvodci (a zde) napsáno. Platnost uvedených informací můžeme rozšířit i dále do minulosti, na léta sedmdesátá, tedy na období modeláři nejvíce milované. V současnosti (2009) se sice nově používají pražce a kolejnice, které průvodce neznal, normy mají jiná čísla a používané hodnoty se možná o pár milimetrů liší, ale v zásadě to všechno zhruba stále dál platí. Rozdělení pražců je termín označující to, jak jsou pražce v koleji rozmístěny, tj. především jaká je mezi nimi vzdálenost (jakou mají rozteč). ČSD znaly pět rozdělení pražců označených písmeny a, b, c, d a e. Počáteční písmena patřila kolejím nižšího řádu, písmeno e označuje rozdělení pražců pro koleje s nejvyšší únosností a stabilitou. V době vydání průvodce se pro novostavby a přestavby kolejí používala rozdělení c, d a e, rozdělení a a b se mohla vyjímečně použít v kolejích 8. a 9. řádu. Vzdálenost pražců odpovídající každému rozdělení, může mít až tři hodnoty. Jedna platí pro pražce pod stykem, druhá pro pražce v blízkosti styku a třetí pro ostatní pražce v kolejovém poli. Dále se tyto vzdálenost ještě můžou lišit podle typu a délky kolejnic, podle druhu pražců a podle toho, jestli je kolej stykovaná, nebo bezstyková. Možných kombinací je celá řada, příslušná tabulka zabírá v technickém průvodci celou stránku, ale pro nás zde postačí znalost základních hodnot vzdálenosti, těch které platí uvnitř kolejového pole:
V blízkosti styku a pod stykem bývá většinou vzdálenost pražců trochu menší (třeba i o 100 mm, ale kdo to neví, nevšimne si), někdy ale naopak trochu větší (to když to tak vyjde z délky použitých kolejnic), nápadně menší je zejména vzdálenost pražců pod podporovaným stykem, kdy jsou přímo pod stykem dva pražce těsně vedle sebe (vzdálenost se pak rovná šířce pražce, tj. obvykle je 250 mm). V souvislosti se vzdáleností pražců je často zmiňován také Jára Cimrman, jehož příliš dlouhý krok vyplýval z chůze po tratích s jednotnou vzdálenosti pražců kolem 90 cm. Aniž bych znal normy pro stavbu tratí z přelomu 19. a 20. století, troufám si tvrdit, že toto je jen taková krásná pitomost. Chůze po pražcích je nepohodlná, ale ne proto, že by pražce byly od sebe moc daleko, ale naopak proto, že jsou příliš blízko. Reálnější by tedy byl Jára Cimrman coby cupitálek. Anebo by taky mohl kráčet přes dva pražce. Ve výše uvedené tabulce je sice přiřazení jednotlivých rozdělení k řádům kolejí a dostupná je také tabulka rozdělení kolejí do řádů podle ročního provozního zatížení tratí (v hrtkm - tu tabulku zde ale nepublikuji), jenže jak dál? V jakých konkrétních kolejích se jednotlivá rozdělení používají? Kolik procent celkové délky kolejí naší železniční sítě patří do jednotlivých řádů? Odpovědi se těžko hledají. A protože je nakonec vždycky nejlepší srovnání s realitou, rozhodl jsem se opatřit si nějaké konkrétní příklady.
příklady Protože cílem bylo vytvořit srovnání pro modeláře, v první řadě jsem chtěl získat nějaké příklady kolejí s dřevěnými pražci (ty jsou totiž v železničním modelářství rozšířeny podstatně více než ve skutečnosti). Prvním příkladem je hlavní trať s rozdělením e. Najít v roce 2009 v okolí Kolína reprezentativní úsek dvoukolejné hlavní trati s dřevěnými pražci se ukázalo složitější, než se zdálo. Původně jsem chtěl přímý úsek širé trati. Zpočátku jsem žádný nemohl najít a tak jsem vzal zavděk zhlavím v Libici nad Cidlinou. Později jsem sice našel reprezentativnější úseky, ale to už bylo fotografování v Libici hotové. příklad z dvoukolejné hlavní trati - Libice nad Cidlinou - rozdělení e Ukázkový úsek z Libice nad Cidlinou leží v kolínském zhlaví. Zhlaví je protáhlé, mezi oběma kolejovými spojkami je neobvykle dlouhá vzdálenost bez výhybek. Koleje jsou v mírném oblouku, ale jinak tento úsek vyhlíží celkem reprezentativně. Měřil jsem pětimetrem, který jsem přikládal na konce pražců (v oblouku by jistě bylo vhodnější měřit v ose koleje, ale chyba tímto způsobená je zcela zanedbatelná). Měření jsem provedl dvě, úplně to stačí. V měřeném místě bylo rozdělení e doloženo bez pochyb.
Další příklad měl být protikladem k výše uvedenému a proto jsem se jej vydal hledat na lokálku. Přirozenou první volbou je pro mne trať Pečky - Kouřim. Tato trať je dostatečně kozí, ale svršek má v obstojném stavu, takže zde nacházíme rozdělení c. Nejřidší rozdělení, jaké se ještě používá. příklad z lokálky - Radim - rozdělení c Na lokálce do Kouřimi není příliš mnoho úseků přímé koleje a většina z nich je položena na betonových pražcích. Přímá kolej procházející zastávkou Radim je možná z celé lokálky jediný úsek s dřevěnými pražci, vhodný pro takové měření. Kolej byla v těchto místech v souvislosti s modernizací zastávky během roku 2009 vyrovnána, doštěrkována a podbita, ale kolejivo (a tedy i rozdělení pražců) se přitom rozhodně neměnilo. Konkrétní měřené místo je v km 2.8, na druhé straně silničního přejezdu, než je zastávka. Měřil jsem opět pětimetrem, tentokrát skoro v ose koleje. Jediné měření dokládá rozdělení c s dostatečnou přesností.
druhý příklad z téže lokálky - Radim - opět rozdělení c, ale s betonovými pražci Podstatně delší přímý úsek najdeme na druhou stranu od zastávky Radim, směrem k Pečkám. Od přímého úseku procházejícího zastávkou je oddělen krátkým esíčkem a dále sahá až k okraji Peček, k přejezdu silnice do Tatců, na začátek přeložky z padesátých let. Úsek je položen na pražcích betonových (z větší části typu PB3, pouze nejblíže k Radimi je krátký kousek z pražců SB8). V okolí km 1.9 byla provedena dvě měření. Přestože mají naměřené hodnoty od hodnot tabulkových větší rozptyl než v předchozích případech, vychází rozdělení c stále velmi přesně.
Jak sami vidíte, otázka rozdělení pražců mne pozoruhodně zaujala a dá se očekávat, že v průběhu roku 2010 udělám pár dalších měření s hlavním cílem zaznamenat nějaké výskyty rozdělení d, případně nějakých rozdělení atypických. |
|
|
|
